ných zeměpisných šířkách, klimatu a mají různá náboženství, historii atp.

(Andersen, Hecht, Hoobler, Smallwood, 2003). 

Neverbální komunikace je spontánním a často neuvědomovaným jevem.

Při studiu interkulturní komunikace musí člověk nejprve vnímat, reflekto–

vat a analyzovat svoje vlastní neverbální, ale i verbální komunikační vzor–

ce. Teprve po uvědomění si vlastních kulturních zvyklostí může přistoupit

ke studiu kulturních aspektů neverbální komunikace u cizích kultur. 

Neverbální projevy nesou silný emoční význam. Rovněž platí opak, že

emoce se odrážejí na našem neverbálním projevu. 

V literatuře se nejčastěji uvádějí následující oblasti, ve kterých se never–

bální projevy kulturně odlišují:

Proxemika

Nejvýraznější kulturní rozdíly jsou v oblasti proxemiky nebo tzv. dodr–

žování interpersonální vzdálenosti (vzdálenosti od druhého člověka). 

Nejmenší průměrná vzdálenost při rozhovoru je udržována na Blízkém

východě. Tam, jak Šroněk (2000) uvádí, je to zhruba 20 cm. V Latinské

Americe je to v průměru 30 cm, v USA 40 cm, v Evropě 60 cm a v Thaj–

sku 80–100 cm. Existují samozřejmě rozdíly i např. v rámci Evropy. Nej–

větší vzdálenost je dodržována ve Skandinávii a naopak nejmenší v román–

ských kulturách. Pokud se druhý člověk dostane do naší osobní, či dokonce

intimní zóny, reagujeme nepřátelsky a odmítavě. V danou chvíli se cítíme

nepříjemně, aniž bychom si vždy uvědomili, proč tomu tak je.

I umístění lidí v prostoru s sebou může nést význam. Např. zasedací po–

řádek při obchodních jednáních v japonské firmě ukazuje na příslušnost

k určitému stupni hierarchie.

V jedné zábavné historce se vypráví: Potkali se na recepci dva diploma–

té. Jeden pocházel z asijské země, kde je zvykem zachovávat zdvořilostní

vzdálenost od výše postaveného. Druhý pocházel z americké kultury, kde je

zvykem při uvítání vykročit vstříc a sevřít druhému pravici. No a tak se vy–

kračovalo na jedné a couvalo na druhé straně... Tak dlouho, až se dotyčný

Asiat dostal na začátek schodiště, neudržel rovnováhu a spadl. Americký di–

plomat tak vlastně svůj protějšek „vytlačil“ až k riziku úrazu. 

Chronemika

Chronemika souvisí s odlišným vnímáním a využíváním času v růz–

ných kulturách. Západní kultury vnímají čas jako lineární veličinu, která

117